Výběr na trhu je velký. Opasky prodávají v každém supermarketu, ale i obuvi nebo prodejně oděvů. Tam to nemá smysl řešit, to je lisovaný papír s fake vrstvičkou štípenky z rubu a plastu z lícu. Co bych chtěl vysvětlit, je ruční práce opravdových opasků a rozdíly mezi ruční prací a „ruční prací“. 

 

Existují dvě úrovně ruční práce. Jedna je vlastně malosériová, manufakturní výroba, prostě obsluhujete stroje, používáte poctivé materiály, ale opracování je unifikované. Má to svoje výhody a nevýhody. Výhoda je, že opracování je čisté, hrana je seříznutá a nabarvená jak pro kosmickou expedici, všechno sedí na milimetr. 

Nevýhoda je ta, ze něco strojově opracovat nejde a pak je problém, protože obsluha stroje nemá kvalifikaci něco dodělávat ručně a ani to nezapadá do workflow. Opasek je sice z kvalitních materiálů, ale je na něm poznat továrna, je to jeden z padesáti opasků co visí na tyči v Tescu, jeden jako druhý. Tito manufakturníci,  mají pak často i zaběhané pracovní procesy a neudělají vám kombinaci, kterou chcete. 
Druhý způsob práce je plně manuální. Nepoužíváte stroje, nebo jen jako kreativní prvek s plnou kontrolou, třeba stolní leštičku. Kůže je opracovaná sice pečlivě, ale nese známky drobné nepravidelnosti, tím jak pracujete s nástroji přímo na kůži vznikají sekundární artefakty, které jsou v souladu s  povrchem full grain kůže. Výhoda je i to, že řemeslník může splnit drtivou většinu požadavků na tvar špičky, způsobu broušení hran, počet dírek, způsob uchycení spony apod. 
 
Nebudu hanit ani jednu z variant. Provozuji obě. Část produkce je z usně, která prošla řezacím strojem, stojem na hrany, strojem co vyrazí dírky a strojem co nabarví hrany. Všechno se obsluhuje ručně, každá komponenta vypadá stejně. Tyto usně jsou i probarvené z koželužny, beru černou a hnědou barvu. Dále nastupuje customizace, tedy volba šití, spony, nýtů apod. A nastupuje čistě ruční práce. Takové opasky můžete vidět zde. 
Druhá část produkce je plně manuální, tak jak to můžete vidět na videu a fotografiích. Tedy useň se položí na stůl a ručně řeže, ručně se sráží hrany, všechno malými nástroji vedenými rukou. Barví se bambulkou. Pracnost je asi o 3 hodiny větší, než strojové opasky. Vidět je můžete na webu. Ceny obou variant jsou stejné, v prvním případě se musí platit amortizace strojního vybavení pro maloseriovou výrobu, v druhém případě drahá lidská práce. 

 

O autorovi